Otázky & Odpovědi
50) Máte na ně stále tolik energie?
Pwre: Naopak nás nabíjí. I když za nimi jdeme unavení z koncertu, tak nám tu svoji energií předají.
Lukáš: To je těžké hodnotit, těch důvodů může být více. Rok a půl před tím, než jsme vyšli ven s prvním singlem, jsme pracovali na celé myšlence a koncepci tak, aby vše, hudbou počínaje, image konče, ladilo dohromady a tvořilo jasný celek. Já se na klubové scéně pohybuji už 15 let, prošel jsem mnoha kapelami a vím, že tento způsob práce u nás není tradiční.
48) Momentálně připravujete turné, kde vás mohou fanoušci vidět?
Petr: Holomráz Tour 2018 startuje 28. února v Brně a navštívíme s ní 8 měst po celých Čechách. Pro fanoušky i pro nás to bude něco úplně nového - nové písničky, nová scéna i nová show. Zahrajeme všechny písničky z nového alba a zároveň nevynecháme ani staré hity.
47) Jak probíhala příprava vašeho posledního alba Holomráz?
Lukáš: Začínali jsme s úplně čistým papírem a dlouho přemýšleli, o čem deska bude. První album Katarze byla o kontrastu pozitivních a negativních emocích. Ten kontrast jsme znázorňovali černou a bílou barvou. Na nové desce opět pracujeme s emocemi, tentokrát znázorněnými kontrastem chladu a žáru, a celou myšlenku z Katarze tak prohlubujeme.
Petr: Většinou už v počáteční fázi, kdy písnička vzniká jen s kytarou nebo klavírem, v nás už něco vzbuzuje. Vyvolává nějaké emoce, na základě kterých vznikne námět, o čem by písnička mohla být. Ten potom konzultujeme s naším textařem Ondřejem Ládkem (Xindl X), který na základě toho napíše text.
46) Kdo přišel s nápadem, založit si kapelu?
Lukáš: Byl jsem to já. Měl jsem tehdy vizi, jak by kapela měla vypadat, ale dlouho jsem nemohl najít zpěváka. Asi po půl roce jsem narazil na YouTube na Petra, který tam měl svůj kanál. Nahrával na něj skvělé covery zahraničních písniček, a proto jsem ho kontaktoval. To bylo přesně v březnu 2013. Poté jsme začali společně pracovat a napřesrok vypustili první singl Lhůta záruční.
45) Jak dlouho fungujete jako formace Slza?
Lukáš: Spolu s Petrem jsme Slzu založili v roce 2013 a náš první singl vyšel v roce 2014. Na začátku jsme vůbec netušili, čeho můžeme dosáhnout. Hudba by nás ale bavila, i kdyby se takový úspěch nedostavil. Já sám se na hudební scéně pohybuji už snad 15 let.
45) Jak jste se dostal ke zpívání?
Petr: Začal jsem zpívat vlastně kvůli holce. Tehdy jsem se do jedné zamiloval a chtěl jsem na ní udělat dojem. Milovala hudbu a ráda zpívala, proto jsem to zkusil. Zpívání mě ale začalo hodně bavit a rozhodl jsem se mu věnovat.
44) Jaký je pro vás největší důkaz lásky?
Lukáš: Pocit, že tu lásku s daným člověkem cítím, že je mi blízký, a dokážu se mu svěřit. To pro mě je ten největší důkaz.
43) Slavíte Valentýna?
Petr: Ano, slavíme Valentýna. Mám to spojené s tím, že moje přítelkyně slaví narozeniny tři dny před Valentýnem. Je to vždy hezká příležitost k tomu strávit romantický den.
Lukáš: Určitě. Nikdy nezapomenu na kytku a rádi zajdeme například na večeři nebo do kina. Ale na lásku by se mělo myslet po celý rok, nejen na Valentýna (úsměv).
42) Jaký máte vztah k básničkám?
Lukáš: Já mám básničky rád. Pokud jsou navíc vyznáním lásky, je to moc hezké.
Petr: Já se snažím být poetický v písničkách, je mi to nejbližší. Písničky jsou takové básničky. Spousta z nich je o vztazích, pocitech a emocích. Je pozitivní, že i mladí lidé skládají básničky. Například jeden člen našeho fanklubu je takový básník. Píše básničky pro ostatní fanklubáky, nám předal dokonce celou sbírku básní.
Lukáš: Náš fanklub je vlastně celý o poznávání nových lidí, fanoušci si zde nachází nové přátele a kamarády. Jsou zároveň velmi kreativní. Právě kreativita nás na valentýnském projektu Milky hodně baví.
41) Připravujete pro vaše přítelkyně překvapení?
Lukáš: Vždycky se snažím být originální. Nejromantičtější věc, kterou jsem připravil pro svoji přítelkyni, asi bylo, když jsem nad postel pověsil tři oříšky (jako pro Popelku) a v každém byl lísteček s dárkem. Byla nadšená a já měl radost.
Petr: Moje přítelkyně nejvíc ocení nějaký zážitek. Například jsem připravil hru, kdy hledala a sbírala indicie, které ji dovedly k dárku v podobě výletu do zahraničí.
40) Oba dva máte přítelkyně, je těžké skloubit osobní život s hraním? Chodí na vaše koncerty?
Lukáš: Jsou to jen domněnky, že když má člověk kapelu, tak nemá čas na osobní život. Jsou chvíle, kdy toho máme opravdu hodně a s přítelkyní se třeba nevidíme každý den. Není to ale nic, kvůli čemu by náš vztah trpěl. Jde o to se nějak přizpůsobit.
Petr: A na koncert občas zajdou, nejvíc asi v okolí Prahy, kde to mají nejblíž.
39) Kdy jste se seznámili s vašimi přítelkyněmi?
Petr: Já jsem se s mojí přítelkyní poznal před rokem a půl na jednom z našich koncertů, kam jsem ji pozval. A od té doby jsme spolu. Vlastně by se s trochou nadsázky dalo říct, že nás dohromady spojila hudba (úsměv).
Lukáš: Já už jsem s mojí přítelkyní téměř deset let, první pusu jsme si dali na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Byl to romantický okamžik, který si každý rok připomínáme.
38) Baví vás herectví?
Lukáš: Né že by mě herectví nebavilo, ale nejde mi. (smích)
Petr: Od šesti let jsem byl v dramatickém kroužku a zahrál jsem si třeba malého d'Artagnana . A teď se dotočil úspěšný seriál Přístav, ve kterém jsem hrál Petra.
37) Váže se k vašemu tanečnímu snažení nějaká zábavná historka?
Lukáš: Když jsem se viděla tancovat před zrcadlem, to je asi nejzábavnější historka, která teda pokračuje každým tréninkem (smích) Ne dělám si srandu samozřejmě, je to celý zábavný. ¨
Petr: Ale bylo to vtipný, když přišel Evžen, co s námi trénuje a stoupli jsme si k zrcadlu a on říká: ,,Tak pojďte kluci, nějak se rozhejbeme" Tak jsme tam dělali nějaký divný pohyby a na nás tak koukal, aha tak tohle bude asi sranda tohle.
36) Kdy jste začali trénovat na holomráz tour?
Petr: Začali jsme cca měsíc před začátkem turné, takže jsme začali celkem pozdě. Ale není nic, že jsme učili nějaký obrovský choreografie. Je to spíš o tom pohybu, jak to usměrnit a naučit se ho využívat nějak jinak.
Lukáš: Hlavní impuls je ten, že vlastně minimálně já jsem na tom koncertu jen stál pořád na místě. Ale teď jedem halové turné a to je velkej prostor, a je potřeba nějak s tím pódiem, prostorem pracovat.
35) A kdo udělal první krok?
Petr: V tom prvním okamžiku jsem to byl já.
34) Přítelkyně Petra Lexy je modelka a vlogerka Natálie Kotková a ta o Petrovi mlluví jako o osudové lásce, má to Petr stejně?
Petr: Jsem rád, že to říká (smích). Já doufám, že to tak je. Nikdy bych nešel do vztahu, kdybych si to nemyslel. Tak jsme se potkali, sedli jsme si a jsme spolu. Se to prostě stalo
33) jak ses dostal ke zpěvu, Petře?
Začal jsem zpívat kvůli holce. v mých šestnácti letech, protože ona zpívala a hrála na kytaru a chtěla ať si zazpívám s ní, tak jsem se jí vysmál, že přece já neumím zpívat, že hraju jen na bicí ( v té obě, v šesté třídě, jsem hrál na bicí). A samozřejmě jsem se jí chtěla zalíbit, tak jsem to zkusil a zjistil, že zpívat umím. No a s tancem to nevím, přítelkyně tancuje, takže třeba jí potěším. :)
32) Kdy naposledy kapela Slza uronila slzu?
Petr: Tak já si pobrečím u filmu, to jako přiznávám, prostě nějaký dojáky a jinak nejčastěji zase smíchy.
Lukáš: Já jsem naposledy brečel, si pamatuji, že jsem se vracel, když jsem se vracel z nějaký dovolený, byl jsem v letadle. A bral jsem si nějaký prášek a nešel mi spolknout, sekl se mi tam. Pomalu jsem se tam začal dusit a začaly mi do toho téct slzy, tak říkám, že si dojdu na záchod a ony v tu chvíli začaly turbulence, takže jsem se musel vrátit. už jsem cítil, jak se mi to v tom krku rozpouští. Slzy začínaly víc a víc týct.
31) K jakému sportu máte nejblíž?
Petr: Na škole jsem hrál basketbal, florbal a squash. Teď mě nejvíc baví asi jízda na kole, snowboardu a bruslích.
Lukáš: Já jsem hrál taky basketbal, teda hrál - moc mi to nešlo (smích). Se sportem jsem začal až v posledních letech kvůli bolestem zad. Baví mě jízda na snowboardu, na kole a denně se snažím zacvičit, abych rozhýbal tělo.
30) Jste aktivní sportovci, či především fanoušci? Nebo obojí?
Petr: Snažím se sportovat, kdy to jen čas dovolí. Vyjma mistrovství v hokeji jsem sport nikdy nesledoval, za fanouška se tedy nepovažuji.
Lukáš: Já bych se nazval spíše aktivně pasivním sportovcem (smích). Sport úplně nesleduji, vzpomínám si ale, že mě na základní škole hodně bavily šachy. Ty jsou také brány jako sport a tehdy jsem hodně sledoval různé šachové partie a analyzoval je.
29) Pomáhá vám sport v hudbě?
Petr: Snažím se hlavně udržovat fyzičku, která je pro zpěv i výdrž na pódiu nezbytná.
Lukáš: Jak už jsem zmínil, měl jsem problémy se zády, právě z důvodu držení kytary. Díky pohybu se mi toto hodně zlepšilo.
28)Tak trochu "sportujete" i na pódiu při koncertech? Je to fyzicky náročné?
Petr: Určitě ano, před každým koncertem je třeba se pořádně protáhnout a rozcvičit. A samozřejmě, pro mě nejdůležitější svaly, které musím denně procvičovat, jsou hlasivky.
Lukáš: Já to občas pociťuji, když je více koncertů v řadě za sebou. Např. když se koncertuje v pátek, sobotu a neděli, často bývají i dva koncerty za den, po každém navíc děláme pro fanoušky dlouhou autogramiádu, tak po víkendu člověk cítí fyzickou unavenost.
27)Využijete disciplíny Olympijského diplomu třeba i na blížícím se turné?
Petr: Vzhledem k tomu, že turné bude halové, tak je možné, že pro pohyb po velkém prostoru použijeme běh nebo žabáka (smích).
26) Co kdyby za vámi někdo přišel s nabídnou spravovat kanál Slza?
Zkoušeli jsme to, ale nakonec jsme zjistili, že nejlépe funguje, když se o svůj online staráme sami. Je to nejpřirozenější. Nemáme žádného administrátora, protože chceme být v kontaktu s fanoušky přímo.
25) Ty jsi Petře velice úspěšný youtuber, a o to se snaží spousta lidí, měl bys pro ně nějkou radu?
Důležité je dělat všechno přirozeně, ne proto, aby byl člověk slavný. Já sám jsem to dělal první půl rok spíš pro sebe. Můj kanál sledovalo asi sto lidí, což byla hlavně moje rodina, která se na to koukala pořád dokola. Točil jsem, protože mě to bavilo. Znám spoustu hollywoodských tvůrců, kteří přispívají na YouTube, protože se tam můžou odvázat. Důležité je mít své vlastní charisma, které bude lidi bavit. Znám spoustu tvůrců, kteří mají kvalitní produkci, ale něco jim chybí a nikdo je tak nesleduje.
24) Vzpomenete si, jaká je vaše nejúspěšnější fotka?
Petr: Asi před půl rokem jsem byl v zoo a fotil se s tučňáky. Poslal jsem to Lukášovi a nakonec to dostalo asi šestnáct tisíc lajků. Další úspěšná fotka byla s Lukášem, jak sedí v Kutné Hoře před kostelem sv. Barbory.
23) Máte nějaké osvědčené postupy?
Fotky se snažíme držet v jednom stylu. Nedáváme jenom fotky z koncertů, ale střídáme je i se záběry z našeho soukromí. Facebook nezahlcujeme, snažíme se dávat jeden příspěvek denně a držet vyvážený obsah. Děláme různé soutěže a zapojujeme fanoušky do dění kolem kapely.
22) Je právě osm hodin večer a vy jste jako na trní, protože vám nedorazila fotka, kterou byste chtěli dát na soc. sítě. Jak hodně soc. sítě řešíte? Spravujete si je sami nebo na to máte lidi?
Facebook si spravujeme sami. Umožňuje nám být s našimi fanoušky v každodenním kontaktu.
21) Máte na něm označení: ,,Tento telefon neberte domů, je to majetek Slzy"?
Telefon se zatím vždy vrátil. Vždycky řekneme, že jsme o telefon ještě nepřišli a že lidem důvěřujeme, a úplně v pohodě to funguje.
20) Dříve lidé mávali nad hlavou se zapalovači, dneska mají v ruce mobily. jakáý na to máte názor?
Někdo to kritizuje, ale my teď naopak mobil využili. Během koncertů posíláme telefon mezi lidi, kteří se na něj fotí. Máme svůj hashtag "ZenSeSlzou", jímž se lidi na sociálních sítích označují. Spojuje naše fanoušky a mají tak společný zážitek. Během tří písniček nasbíráme několik set fotek.
19) Když se řekne klučičí kapela, člověk si představí klišé, že odcházíte z koncertůů ověšení kalhotkami a plyšáky. Jak to vypadá v realitě?
Plyšáci lítají. A s fanoušky se vždy potkáváme i po koncertě na autogramiádě, která někdy trvá třeba až tři hodiny. Odtud si pak odvážíme bedny plné dárků a dopisů.
18) Dá se říci, v čem jsou třeba patnáctiletí češi než třicetiletí?
Určitě jsou spontánnější a víc hudbu prožívají, protože neřeší problémy jako dospělí. Dospělý člověk má závazky a hudbu bere jako relax, kdežto mladé posluchače může směřovat v jejich životě.
17) Chodí na vás především mladší publikum, jak těžké je oslovit tuto cílovou skupinu?
Nemyslíme si, že bychom na to měli nějaký recept. Hudbu děláme přirozeně tak, jak ji cítíme, ne proto, abychom se zalíbili určité cílové skupině. Vlastně nás mile překvapilo, že se písniček chytili především mladí.
16) Jak vznikl název Slza?
Hledali jsme české slovo, které vystihne naše písničky. Ty můžeme interpretovat jak smutně, tak vesele - stejně jako známe slzy štěstí i smutku. Proto Slza.
15) Proč se vaše první album jmenuje Katarze? Museli jste si sami projít nějakou očistou?
Všechny naše písničky jsou o emocích. Katarze je očištění a smíření s emočním vypětím. Procházíme si jí v každé písničce, je pojítkem celé desky, a proto se tak i jmenuje.
14) Kolik písniček se na ní nevešlo?
Laťku jsme nastavili vysoko a nepustili jsme žádnou vatu. V průměru se dá říct, že jsme použili každou třetí písničku.
13) Jak vznikla Lhůta záruční?
I s ní to bylo dost podobné jen s tím rozdílem, že chybělo málo a tahle písnička skončila v koši. Byla tam jedna pasáž, která pořádně nefungovala a potřebovali jsme ji nahradit. Pořád nám to nešlo a nakonec jsme se dohodli, že když se nám to do následujícího dne nepodaří vyřešit, tak písničku zahodíme a začneme dělat na jiné. Nakonec se to povedlo.
12) Jak skládáte písničky?
Lukáš: Písničku nejdřív složím s kytarou nebo klavírem a pseudeoanglickým textem - občas říkám svahilským. V této podobě písničku pošleme našemu producentovi Daliboru Cidlinskému Jr., s nímž na výsledné podobě pracujeme společně. Souběžně náš dvorní textař Xindl X připravuje český text.
11) Zeptám se tedy spíš obráceně. Na jakou akci byste rádi vyrazili jako diváci?
Lukáš: Těším se na Paula McCartneyho a mrzí mě, že nestihnu Muse, protože ten den sami koncertujeme. A určitě půjdu na Black Sabbath.
Petr: Já taky McCartney. Třeba mě mrzí, že nedám Adele ve Vídni. A docela mě zajímá Justin Bieber, který tu bude v listopadu. Chtěl bych vidět jeho show.
10) Na kterou akci se tento rok těšíte nejvíc?
Je to neuvěřitelné, ale kamkoli přijedeme, všude je plno a funguje skvělé propojení s fanoušky. Těšíme se na každý koncert, protože všude je to super.
9) Teď to vypadá, že jste kluci, kteří jedou od koncertu ke koncertu a žijí jenom muzikou. je něco, co vás baví i mimo hudbu?
Lukáš: Já muzikou žiji a už několik let nedělám v podstatě nic jiného. Když mám volný čas, mrknu na film, ale nejraději si stejně pustím nějaké cédéčko. Mám rád rockovou hudbu, na které jsem vyrostl. Nejoblíbenější jsou asi Black Sabbath a Deep Purple, ale dnes sleduji převážně současný světový pop. Americké a britské žebříčky mám naposlouchané dávno před tím, než ty písničky dorazí k nám.
8) Ty máš, Petře, nějakou fintu, jak neusnout na pódiu, když jedete pátý den vkuse?
Neusneš. Fanoušci tě nakopnou. Jsme unavení a ucestovaní, ale jakmile vystoupíme na pódium, nabije tě to takovou energií, že na všechno zapomeneš. Pak sedneme do auta a umřeme.
7) Jak se udržujete fit, abyste to dokázali ustát?
Lukáš: Já jsem začal před půl rokem chodit do fitka. A mám rád saunu.
6) Jde o dlouhodobou záležitost nebo otázka tohoto týdne?
Letos máme neskutečně nabitý rok. Jarní turné máme za sebou a začíná nám festivalová sezóna. Někdy musíme stihnout i dva koncerty za den.
5) A co z modernějších zdrojů?
Petr: Já jedu hodně Spotify. Líbí se mi, že mám své playlisty synchronizované s počítačem. Aktivoval jsem si prémiovou verzi a myslím, že to za těch sto šedesát korun měsíčně stojí. Během focení jste se zmínili, že hrajete pět koncertů týdně. To už je docela masakr.
4) Z jakých zdrojů nebo kanálů posloucháte muziku?
Lukáš: Já si pořád kupuji cédéčka. Když mě nějaký hudebník baví, seženu si celou jeho diskografii, abych slyšel jeho vývoj.
3) Máte nějakou vtipnou mini příhodu z tohho, že vás někdo potkal a chtěl třeba na rande?
Petr: Jednou jsem seděl v čekárně a pánovi vedle mě začal zvonit mobil. Jako vyzváněcí melodii měl naši písničku. Pán mě ale nepoznal a já se samozřejmě nijak nevnucoval. Ale potěšilo mě to. Někdy se taky stane, že jdu po nákupním středisku, pobrukuji si nějakou naši písničku a najednou zjistím, že ji tam hrají z rádia.
2) Povedlo se?
V roce 2015 jsme získali tři nominace v hlavních kategoriích Cen Anděl a to nám dalo strašně pozitivní zpětnou vazbu od hudební scény, která nám tím dala najevo, že nás bere.
1) S jakou největší kritikou vaší muziky jste se setkali?
Česká hudební scéna je konzervativnější a lidé nás ze začátku vnímali jako rychlokvašky. Z ničeho nic jsme vystřelili nahoru a získali jsme hodně fanoušků. Museli jsme své postavení obhájit a dalšími písničkami potvrdit, že nejsme zázrakem jednoho jediného hitu.
Otázky jsem sbírala z různých rozhovorů se Slzou. Žádná není moje.